Pár slov o fyzickém cvičení a chronickém únavovém syndromu

24. května 2013 v 14:57 |  Jemná cvičení
Jóga, protahování, tai-či a podobně považuji obecně za velmi vhodné pro lidi, kteří se často potýkají s únavou. Přecijen chci ale zdůraznit, že existuje rozdíl mezi běžnou únavou a únavou tak silnou a dlouhodobou, že je nazývána chronickým únavovým syndromem (přestože hranice mezi nimi je někdy dost tenká). Existují jakási kritéria pro diagnostikování únavového syndromu (silná únava trvající déle než půl roku zvyšující se se sebemenší námahou, mírně zvýšená teplota, bolavé uzliny, bolesti svalů atd.), která lze nalézt v literatuře nebo na internetu. To, co chci v tuto chvíli zdůraznit je, že běžná únava po dostatečném odpočinku odezní a z dlouhodobého hlediska jí pohyb spíše zmírňuje. Chronický únavový syndrom je oproti tomu stav, kdy se i po malé námaze dostavuje neadekvátně velká únava, která se odpočinkem sice může zmírnit na jakýsi klidový stav, ale stále přetrvává a výrazně ovlivňuje kvalitu života. Otázku fyzického cvičení při chronickém únavovém syndromu jsem vnímala a vnímám z části jako poněkud kontroverzní. Setkala jsem se i s doporučeními začít při léčbě únavového syndromu s fyzickým cvičením a posilováním a námahu postupně zvyšovat a tím zvyšovat kondici organismu. S tímto postupem ale z logiky věci ani vzhledem ke svým zkušenostem nemohu plně souhlasit. Lidský organismus je moudrý systém, který se nerozhodne dlouhodobě stávkovat jen tak pro legraci. I při vyloučení všemožných chorob stále zůstává důvod, proč se organismu nedostává energie. I v případě, že se primární příčina nachází převážně v psychice člověka nebo v jeho životním stylu a přístupu k sobě (přikláním se k tomu, že příčina je často kombinací fyzických a psychických faktorů), faktem zůstává, že tělo i duše jsou v tom momentě vyčerpané a při násilně prováděném fyzickém cvičení hrozí zhoršení stavu. Na klidu v duši nepřidá člověku ani stres a zklamání v případě, že očekávané pokroky se nedostavují. Myslím si proto, že hlavní důraz by měl být kladen na dostatečný odpočinek a relaxaci, na péči o sebe, na hledání radosti v životě i za stávajících podmínek. Ano, k životu a k péči o sebe jistě patří i přiměřený pohyb, ale nesmí být vynucený násilně. Nejlepší je řídit se vlastní intuicí a citem. Obzvláště při pocitu zhoršení stavu doporučuji opatrnost. Občas lze vyzkoušet jít trochu za svoje vlastní hranice a čas od času (pokud se na to člověk cítí) to i doporučuji (člověk pak má radost, co už zvládl), ale je to velmi individuální. Snad se mi ale podaří ukázat vám, jak nám i jemné, téměř nepatrné cvičení může být prospěšné.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama